Rasový realismus a západní kóma

Hnutí Black Lives Matter se bleskurychle přelilo zpoza oceánu do Evropy. Nikoho přitom nenechává na pochybách, že hnutí již žije vlastním životem. Jak také věřit smyslu demonstrací proti policejní brutalitě na území evropských států, kde je policie historicky opatrnější, zdrženlivá a podléhající daleko přísnějšímu korektivu než v USA.

Proletariát nové revoluce se cítí den za dnem silnější. Rabování obchodů a brutální útoky na policii ze strany demonstrantů převážně migračního původu ve Stuttgartu jdou ruku v ruce s novým antidiskriminačním zákonem, prosazeným na berlínské radnici rudo-zelenou koalicí, kdy policista bude muset dokazovat, že lustrovanou osobu nevybral na základě rasových předsudků.

Korunu všemu nasazuje profesorka Priyamvada Gopalová z univerzity v Cambridge, která nedlouho po všeobecné panice způsobené transparentem „White Lives Matter“ na fotbalovém zápase mezi kluby Manchester City a Burnley prohlásila, že nikoli, „to na bílých životech vůbec nezáleží“. Asi nepřekvapí, že takové osobě dostalo po zásluze zastání z vyšších univerzitních míst. Dotyčná svá tvrzení ještě několikrát zopakovala a dodala, že to je prý pro to, že „černošství ještě stále není uznáváno.“

Je-li tomu tak, jaký je smysl morálního sebezpytování globálních korporací, které se nejen omlouvají za otroctví, a mění názvy nebo rovnou stahují z prodeje produkty nebo potraviny, evokující koloniální éru, či domnělé nebo skutečné stereotypy (dezerty s „Mouřenínem“, nemovitosti zahrnující „master’s bedroom“)? Jsou-li barva kůže a etnický původ obecně irelevantními kategoriemi, jak na jednu stranu tvrdí zapálení bojovníci s „diskriminací“, není možné se dovolávat argumentu uznání „černošství“ jako rovnocenné kategorie.

Ve světle tohoto fascinujícího paradoxu současné doby – spojenectví liberálních ikonoklastů, bořičů soch a popíračů relevance lidské rozrůzněnosti s frustrovanou částí společnosti, která zdůrazňuje vlastní etnickou odlišnost – se celé hnutí BLM a navázaná korporátní marketingová mašinérie jeví jako kombinace cynické hry moci a peněz.