Alain de Benoist: Kapitol jako symbol intrik a korupce
Redakce Nové kultury chce přispět ke kultivaci mediálního a zejména myšlenkového prostředí mimo jiné tím, že bude věnovat prostor zajímavým názorovým proudům z kontinentálního prostředí. Nyní přinášíme úryvek z rozhovoru s filozofem a zakladatelem školy tzv. „francouzské nové pravice“ Alainem de Benoist pro magazín Breizh-info. Rozhovor se dotýká řady témat, chceme upozornit zejména na Benoistovu reflexi událostí na Kapitolu.
Breizh-info.com: Jaká byla vaše reakce na útok příznivců Donalda Trumpa na Kapitol?
Alain de Benoist: Pobavené překvapení, které pak přešlo v upřímné veselí, když jsem viděl, jak zástupci dominantní ideologie, nervózní jak staré panny, vyjadřují veřejně své zděšení nad „znesvěcením posvátného symbolu demokracie“. Pokud bychom chtěli v Kapitolu vidět „symbol“, byl by to spíš symbol intrik a korupce. Spojené státy se vždy prezentovaly jako udatný zastánce demokracie a svobody, ale upřímně řečeno, kdo může ještě vážně věřit, že tato země je demokracií, když jí vládne ta nejhorší finanční oligarchie? Demonstranti, kteří napadli Kapitol, to dobře věděli: jejich gesto nebylo namířeno proti demokracii.
I proto byli někteří maskovaní jako „divoši“. Evropané zapomněli, že během slavného Bostonského čajového dýchánku v prosinci 1773, milníku, který předcházel americké válce za nezávislost, byli někteří protestující přestrojeni za Indiány z kmene Mohawků.
Breizh-info.com: Ve Francii mainstreamový tisk jednomyslně přivítal Bidenovo vítězství a odsoudil „pokus o puč“ Donalda Trumpa. Jaké závěry bychom z toho měli vyvodit?
Alain de Benoist: Tato slova již dnes nemají žádný význam, protože ti, kteří je používají, jsou nevzdělaní. Mluvit o „převratu“ je naprosto směšné. Státní převrat zahrnuje připravený plán, taktiku, pokyny, slogany. Nic z toho tady nebylo. Nebylo to opakování požáru Reichstagu, pochod na Řím nebo dobytí Zimního paláce, ale jen spontánní iniciativa davu, která trvala jen několik hodin.
Zajímavé však je, že drtivá většina Trumpových voličů podpořila tento rozhořčený krok, To ukazuje na hloubku propasti, která nyní rozděluje Američany. Tato rána se jen tak nezahojí. Senilní Joe Biden nakonec zvítězil, ale důležitým faktem je, že v roce 2020 Trump získal o 12 milionů více hlasů než v roce 2016, tedy 74 milionů hlasů ve srovnání s 62 miliony před čtyřmi lety. To znamená, že i když Demokraté, tedy strana, která mimochodem už dávno není stranou pracujících, ale stranou menšin, mají nyní v Kongresu většinu, tak se rozhodně nejedná o konec Trumpova fenoménu v Americe.
Breizh-info.com: Měla by nás znepokojovat vlna represí a cenzury ze strany sociálních sítí proti nepohodlným názorům, která od té doby proběhla?
Alain de Benoist: Vnímám to jako potvrzení toho, co jsem si dávno myslel. Samozřejmě je to skandální, ale zároveň je v tom skryta jistá vynalézavost. Pokud bychom měli z represí GAFA (zkratka pro technologické společnosti Google, Apple, Facebook, Amazon, zvané Big Tech – pozn. red.) vyvodit nějaké poučení, je to odhalení naivity všech, kteří po celá léta oslavovali sociální sítě jako „prostor svobody“.
Ve skutečnosti přes všechny své výhody není dnes internet prostorem svobody, ale prostorem fízlování, slovního a myšlenkového odpadu a zbytnělého ega. Považuji za smutné, že se tolik lidí sebepoškozuje tím, že líčí svůj život na sociálních sítích. Místo stěžování na sociální sítě, raději je opusťme! Pokud jde o mě, od začátku jsem se rozhodl nikdy se nevyjadřovat na sociálních sítích a dodnes toho nelituji. Donald Trump, který nebyl státníkem, věřil v sociální sítě. Žil z Twitteru a Twitter ho zabil.
Breizh-info.com: Ve svých spisech jste často varoval Evropany před přílišnou posedlostí Amerikou, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Změnil byste dnes na těch slovech něco?
Alain de Benoist: Po desetiletí volám po tom, aby Evropané cítili solidaritu s kontinentálními mocnostmi a ne námořními a raději vzhlíželi k zemím vycházejícího slunce, a ne směrem k západu. Určitě nejsem jediný, kdo to řekl, ale atlantismus dnes zůstává silný. Zdá se mi však, že by se věci mohly v příštích letech pohnout kupředu.
Období přechodu, ve kterém žijeme, je také obdobím postupného ústupu unipolárního nebo bipolárního světa doby studené války. Během své inaugurace mezi Biblí a Lady Gaga v hlavním městě obléhaném a střeženém více vojáky, než kolik jich dnes USA mají v Sýrii, Iráku a Afghánistánu dohromady, neopomněl Biden vyhlásit vůli Ameriky „vést svět“. Spojené státy na to ale budou mít stále méně prostředků. Nikdo nevěří, že USA jsou stále „nepostradatelným národem“ a že jejich přítomnost nás osvobozuje od hledání vlastních způsobů, jak se stát autonomní mocí.
Breizh-info.com: Od roku 1945 nepřestávají USA prosazovat svůj ideologický vliv, zejména v Evropě. Jak se před tím mohou Evropané chránit, když se USA v současnosti snaží všemi prostředky (od Macdonalds po Netflix) ovlivňovat mládež?
Alain de Benoist: Samozřejmě neexistuje žádný kouzelný recept. Američané budou i nadále těžit z výhod své měkké moci (soft power), pokud proti tomu Evropané nepostaví nějakou důvěryhodnou alternativu. Musíme však také vzít do úvahy měnící se podobu Ameriky. USA se vždy pyšnily tím, že jsou svobodnou zemí. Dnes vidíme stále jasněji, že šíří občanskou válku a chaos po celém světě a že vyvážejí do našich společností nové formy cenzury a zákazů, hysterické neopuritánství, debaty o pohlaví, „genderu“ a lidských „druzích“, které nejsou ve shodě s naší kulturou a oslovují pouze lidi z prostředí LGBT a „kultury rušení“ (cancel culture). Je zřejmé, že se mohu mýlit, ale mám pocit, že přitažlivost Ameriky postupně opadá.
Z originálu Le Capitole : symbole de la magouille et de la corruption přeložil, zkrátil a redakčně upravil František Klášterský. Celý rozhovor je možné najít zde.
