Opozice padla do pasti, kterou jí nachystal Babiš

Sněmovní odmítnutí prodloužit nouzový stav a jeho opětovné protlačení pomocí hejtmanů těch samých partají, co se původně postavily proti. To jsou ve zkratce „tance“ posledních dnů, které mohou ale být spouštěči tektonických procesů, na jejichž konci bude Babiš (nebo někdo koho on si vybere) opět sestavovat vládu.

Ne že bych si přál vítězství oligarchy, který veškerý svůj potenciál vyčerpal a pokus o politické směřování k alternativní vizi ve stylu Viktora Orbána dávno opustil (nebo jej ve skutečnosti nikdy nenastoupil). Ale nemohu se nepozastavit nad bezradností tzv. demokratické opozice.

Nešlo si nevšimnout, že premiér svou spanilou jízdou po Evropě před klíčovým hlasováním (odcestoval přiučit se, jak to zvládají s Covid-19 v Maďarsku a v Srbsku), chtěl dostat opozici především pod časový tlak a do slepé uličky. Hlasování o prodloužení nouzového stavu prohrál, ale o pár dní později (v neděli 14. února) vláda nouzový stav obnovila na základě žádosti hejtmanů. To je pro pochopení situace naprosto klíčové, protože ve skutečnosti došlo k tomu, že hejtmani jednali s Babišem po vlastní ose a opoziční poslance vlastních stran nakonec pomyslně obětovali střelbou do zad.

Ještě mezitím vznikla situace, kdy se všechny scénáře jevily pro premiéra jako výhodné:

– Pokud nouzový stav bude, Babiš to pomohl vyjednat;
– Pokud nebude, počty nakažených opět vyletí a Babiš to může hodit na opozici;
– Opozice se začne hašteřit mezi sebou, dojde k rozkolu a podrazům a Babiš uzavře dohodu s těmi konstruktivnějšími;
– Hypotetická demise vlády; prezident by jmenoval vládu odborníků, Babiš by se zbavil odpovědnosti a zahájil kampaň s podporou nové vlády.

V neděli 14. února přinesla média informaci o volebním modelu agentury Kantar CZ, podle kterého by ANO poprvné nezískalo většinu hlasů. Model má ale dvě základní vady. Za prvé, vychází ze situace, kdy se vlivem nepříznivé epidemické situace začalo vládní hnutí dostávat ve druhé polovině do těžké defenzivy. Za druhé volební model ještě nepředpokládá změnu v přepočtu hlasů, která po zásahu Ústavního soudu již má v příštích volbách platit. Podle nového modelu bude oproti dřívější praxi znevýhodněn vítěz voleb ve prospěch proporčnějšího rozdělení mandátů menším subjektům. A hypotetickým vítězem voleb je podle nového modelu Kantaru koalice Piráti-STAN. Dochází tedy přesně k tomu, před čím jsme varovali ve více analyticky laděném článku zde, kdy strany opozice paradoxně vítají rozhodnutí soudu a přichází tak o výhody, které jim stávající systém za stávajíccíh příznivých okolností přinášel.

Nehledě na to, že se nyní do pasti, nastražené Babišem, lapily zcela dobrovolně.