Národnost? Eurounijní!
„Národnost? Evropská! Připojte se s námi ke sčítání lidu a do kolonky národnost uveďte hrdě: Evropská!“
Tak zní status poslance Evropského parlamentu Mikuláše Peksy k probíhajícímu sčítání lidu na jeho facebookové stránce. Text je doprovázen grafikou, na níž se můžeme dočíst další moudro: „Jsem Evropan, protože solidarita a spolupráce nám vždycky přinese víc než národní sobeckost.“
Ponechme stranou, že náš národ má s evropskou „solidaritou a spoluprací“ ne zrovna dobré zkušenosti, a že oproti tomu právě „národní sobeckost“ nám naopak pomohla zachovat český jazyk, kulturu a vybojovat samostatný stát, popřípadě ho obnovit – právě potom, co jsme se až příliš spoléhali na onu solidaritu a spolupráci…
Tým Mikuláše Peksy mi na můj dotaz, jak se definuje evropský národ odpověděl:
„Národnost se může určovat podle oblasti, kde se člověk narodil, kde žije, co je mu blízké, jaké má předky apod. Záleží také na tom, s čím se člověk ztotožňuje. Každý to může vidět jinak a Mikuláš se cítí jako Evropan.“
Čtenáře asi nepřekvapí, že s tímto pojetím samozřejmě nemohu souhlasit, tedy s výjimkou předků, což je skutečně relevantní faktor k určení národnosti. Oproti tomu samozřejmě nelze určovat národnost – tedy příslušnost k národu – na základě toho, kde se člověk narodil (pokud by se někdo narodil na polární stanici, bude mít v kolonce národnost uvedeno „Tučňák“?), natož kde žije (to by v případě některých lidí znamenalo změnu národnosti několikrát za život) nebo podle toho, co je mu blízké a s čím se ztotožňuje (infinitivní množství vyfabulovaných „národností“). Tedy, pan Peksa se ještě drží při zemi. Také mohl třeba uvést, že je lidské národnosti, nebo třeba pirátské, jelikož příslušnost k pirátské straně je nepochybně něčím, co je mu blízké a s čím se ztotožňuje, dokonce natolik, že není členem pouze české, ale i německé pirátské strany.
Evropská národnost samozřejmě neexistuje. Češi jsou pochopitelně Evropany, a také vždy byli, navzdory přihlouplé propagandě, která vstup do Evropské unie označovala za „náš návrat do Evropy“. Být Čechem a Evropanem se samozřejmě nevylučuje, ovšem v případě evropanství nejde o národnost, ale o příslušnost k evropskému kulturně-civilizačnímu okruhu. A zde je na místě se zeptat: skutečně je Mikuláš Peksa hrdý na to, že patří k evropské civilizaci? Ta je přeci, dle nově nastolovaného paradigmatu, odpovědná za všechno zlo světa, otrokářstvím počínaje a transfobií, ať už to má být cokoli, konče. Opravdu se přihlášením k evropanství hlásí k anticko-křesťanské tradici, k patriarchátu, křížovým výpravám, kolonialismu…? Tyto a mnohé další záležitosti totiž k Evropě a její historii neodmyslitelně patří. Nebo je to spíše tak, že se hlásí k Evropské unii, a pouze tak participuje na často používaném podvůdku, kdy je EU ztotožňována s Evropou, ačkoli je to samozřejmě – věcně, historicky, zeměpisně, kulturně – nesmysl? V tom případě bych panu poslanci doporučil, aby spíše uvedl národnost eurounijní (když už píše blbost, tak ať je pořádná).
Mimochodem, asi 1800 reakcí z celkových 2200 na zmiňovaný facebookový status je buďto posměšných, nebo naštvaných. Aspoň nějaká dobrá zpráva.