SPOLEČNOST

I v České republice proběhla první akce Fridays for Future. Mezinárodní veřejnou osobou tohoto „hnutí“ je šestnáctiletá Švédka Greta Thunberg, autistická dívka s dětským obličejem, často oblečená do žlutého pršipláště. Ta byla nedávno za svůj aktivismus navržena na Nobelovu cenu za mír. Smyslem Fridays for Future má být upozornění politiků na hrozbu klimatických změn a donutit je jednat. Hlavním způsobem, kterým toho mladí aktivisté chtějí docílit jsou takzvané stávky, kdy místo do školy se vydávají demonstrovat.

Od začátku března města Ústí nad Labem a sousední Trmice omezila vyplácení doplatku na bydlení. Stalo se tak poté, co bylo podobné opatření v loňském roce přijato v několika problematických ulicích, kde se nacházely ubytovny nebo byty, pronajímané za přemrštěné částky „sociálně nepřizpůsobivým spoluobčanům“. V podstatě jde o to, že je určitá část obce či, jako v tomto případě, celá obec, prohlášena za ghetto (eufemisticky řečeno „oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“) a nejsou zde nově příchozím vypláceny doplatky na bydlení. Prohlášení Ústí za ghetto přijala řada Ústečanů, včetně mě, s hořkým vědomím, že to není tvrzení až tak vzdálené od pravdy.

Kdo by si před deseti lety pomyslel, že vládnoucí liberální multikulturní ideologie utrží během pár let několik silných direktů? O nebezpečí masové imigrace z neevropských zemí nebo třeba stále jedovatějších projevech novolevičáctví jsme tenkrát mluvili jen my, „pravicoví extrémisté“ (abych volil z těch méně pejorativních označení), pronárodní názory se nenosily a kdo je zastával, ten o nich často raději pomlčel. Evropská unie byla považována za neotřesitelnou, globalismus prosazující USA si udržovaly postavení světového hegemona a zdánlivě nic nenasvědčovalo k tomu, že by druhá dekáda 21. století mohla přinést nějaké zásadní změny. Liberální kapitalismus si byl zkrátka jistý v kramflecích a přes pár posledních překážek už pošilhával po fukuyamovském konci dějin.

V době expanze humanitních oborů a jejich ovládnutí levicovým extremismem, vedoucím až k vytváření pseudovědeckých a čistě účelových, zpolitizovaných teorií a oborů, jejichž absolventi nám pomalu, ale jistě začínají diktovat veškeré detaily našich životů, se zdá, že upadá pozornost věnovaná přírodním zákonitostem. Jenže kvůli tomu nepřestáváme být součástí logiky naturálních procesů, ačkoli mnozí předstírají opak. Podívat se zblízka třeba na takovou zoologii může být v kontextu se současným děním v Evropě více než poučné.